|
Jaké je to být „bohatým“ turistou na Kubě, aneb jak se nenechat odrbat "Chudý" Čech je cenami většinou velmi znechucen. Představa, že zaplatíte za jednu noc a osobu jeden průměrný měsíční plat je dost zvláštní. 1) Ubytování v „casách particular“ = soukromých domech Odírání turistů podporované a regulované vládou tady nabylo rozměrů jako v žádné jiné zemi třetího světa. Oficiální ceny jsou zde mnohdy i vyšší, než v západní Evropě, kde je reguluje konkurence. Ubytování v jejich čistých, ale olezlých, 50let starých pokojích za 7-10$/osoba je za tuhle cenu drsné. Kór když průměrný měsíční plat je prý 10$. Na druhou stranu i majitelé „casa particular“ jsou nechutně obíráni státem. Platí měsíční paušál za to, že mohou mít pokoj, který pronajímají. Cena se liší dle provincie (150-350$), např. v Havaně: měsíční odvod činí 350$, cena za 1 noc a pokoj je 20-25$, teď nějaké náklady na el., vodu, na což si mohou odečíst 10%. To znamená, že 13 nocí se vydělává pouze na stát. Jak ale naplnit každou noc? Snad jedině zkoušet černotu ve všem, což je jediná šance, jak na Kubě přežít. Na druhou stranu si většina turistů dopřává snídani s večeří za 2+7$, takže na tom se dá vlastně i vydělat, když se vezme, že ceny potravin jsou nižší nebo stejné jako u nás (neberu doláčové obchody, ale tam se stejně nic k běžnému jídlu koupit nedá, snad kromě špaget). Avšak je zajímavé, že když jsme spali v Santiagu u jedněch milých starších lidí, tak ti evidentně neběhali po autobusáku a po městě, aby odchytávali turisty, tak nevím, kde berou ty peníze pro stát, když zrovna nemají zákazníky. A ještě si nás poctivě zapsali a dali nám účtenku, jediní, takže bychom jinak ani nezjistili, že se to takto oficiálně má dělat. 2) Ubytování v campisimech Další možností ubytování jsou Campisima (kempy), nespí se v nich ve stanech, nýbrž v bungalovech. Jsou určeny pro Kubánce, ale prý v každém komplexu jsou rezervovány min. 2 bungalovy pro cizince. Noc přijde na 5$ osoba. A prý je to občas trochu humus. 3) Hotely Komentovat nebudu, protože člověk, který do něj pojede, rozhodně nepoleze na tyto stránky. 4) Ubytování u někoho doma nebo na něčím pozemku Na to rovnou zapomeňte, pokud se rádi držíte zákonů a předpisů. Je striktně zakázáno spát venku, mimo oficiální ubytování. A osoby, které vezmou cizince do domu nebo na svůj pozemek riskují udání od některého ze svých milých sousedů, který je nadrženým členem CDR (Comité de Defensa de la Revolucion) aneb obdoby našich „uličních výborů“. Za ty problémy, který i vy budete mít s policií to moc nestojí. Něco jiného je někde na venkově, kde jsou někdy stavení poměrně vzdálena, tam by to občas šlo, ale člověk by se musel velmi dobře domluvit španělsky. Na druhou stranu jsme se zde několikrát přesvědčili, jak zde kvete ubytování na černo, které je vám někým často bezostyšně nabízeno přímo před ostatními Kubánci. 5) "Oficiální" ubytování na černo Jsme my nikdy nepoužili, ale několikrát nám bylo nabídnuto zejména v malých městečkách, kde oficiálně nejsou „casy“. Pokud zjistíte při vstupu do domu, že na dveřích není zelené nebo modré A, je 100% jistota, že je to černota a proto trvejte na co nejnižší ceně – na východě je legální ubytování asi za 15$, tak není asi problém dostat to za 10$ i s jídlem. Ale na druhou stranu člověk musí asi počítat s tím, že to nebude komfort. 6) Spaní na divoko My jsme tam jeli s tím, že budeme spát venku, jak jen to půjde a pouze v případě nutnosti využijeme legální ubytování. Spaní na divoko je možné pouze v případě, že cestujete na kole. Pokud pojedete autem, vaše nové auto z půjčovny i vínová SPZ vás 100% vždy prozradí. Cest na Kubě je málo a vždy (až na výjimky) vedou k nějakému objektu. Veškeré obyvatelstvo staví svá obydlí nejprve kolem cest, takže vlastně jedete průběžnou třeba 100km dlouhou vesnicí. Pokud se budete dopravovat autobusy, stopem nebo náklaďáky, tak u měst a vesnic nemáte šanci najít místo na spaní, aniž by o vás někdo věděl. Pokud by vás napadlo nechat si zastavit uprostřed ničeho, budete řidiči i vašim spolujezdcům dost podezřelí. Pak nastává otázka, jestli vás někdo napráská nebo ne. Okradení nebo jiného napadení bych se na venkově nebála, ale vždy je lepší, když o vás nikdo neví. Najít místo na spaní v oblastech, kterými jsme projížděli nebylo mnohdy vůbec jednoduché. Kromě romantických noclehů na břehu moře jsme zažili i nepříliš příjemné noclehy v bažině, třtině nebo v džungli. Tam nám život znepříjemňovala obrovská mračna komárů a kurvamušek, které si dovolovaly prolézat síťkou. V létě to tady musí být nesnesitelné. Ve stanu i venku vedro (stavěli jsme pouze vnitřní stan) a venku ty krvežíznivé potvory…. Při spaní v džungli pod mandarinkou nás v noci budily různé zvuky, padaly nám mandarinky na stan a potvory, které je na nás shazovaly po tom stanu občas skákaly. Takže pokud na tohle nemáte nervy, snižte váhu svých brašen o stan, karimatky, spacáky a vlastně i vařič, ešusy a využijte spaní s možností vaření v „casách“. Ale zase nebudete až tak úplně nezávislí. (nejen naše) Zážitky s ubytováním na Kubě: a) Dvěma švýcarským cyklistkám nabídl v podvečer u osady Cajobabo na východním konci Kuby jeden pán zadarmo možnost přespání v domě. Jedna Švýcarka mluvila perfektně španělsky, takže se v pohodě domluvili. Nebylo to ještě ve městě. Většinu doby byly ve vnitř a asi po hodině přijel policajt. Začala tříhodinová operace – zadržení na policii, výslech, komunikace s imigračním úřadem v Havaně. Holky to hrály na to, že měly problémy s kolem, že museli opravovat, apod. Nakonec po třech drsných hodinách dostaly oficiální povolení přespat u dotyčného na zahradě. Takže je to risk pro vás i pro milé a ochotné domorodce, kteří by vám rádi pomohli, ale nesmějí. b) My jsme strávili v soukromí zadarmo hned 2 noci a nic se nestalo. Poprvé nás ochotní místní farmáři vytáhli z největší krize, kterou jsme na Kubě měli. Druhou noc jsme si tak nějak v průběhu konverzace domluvili sami a po stránce hygieny byla dost hustá. Spali jsme u jednoho příjemného a vzdělaného učitele, kovaného komunisty, v Havaně. Získali jsme od něj pohled "z té druhé strany". Ten se asi vůbec bát nemusel, protože měl své postavení. Tady je popis toho jak to tam vypadalo. A tady je pár vět o tom, co nám vykládal. Jak se nenechat chytit nadháněči nebo jinak odrbat: Jako turistu vás budou neustále otravovat různí nadháněči tzv. jineteros, kteří vás chtějí dotáhnout do nějaké casy particular a za to si samozřejmě inkasují odměnu od majitele, ke kterému vás dotáhnou (zhruba prý 5$). Některým stačí na nabídku …..habitación (….něco co obvykle končí slovem pokoj, ubytování) – říci: No gracias (Ne, děkuji), jiní jsou neodbytní, na ně platí mluvit česky a přestane je to během chvíle bavit. Když vás otravují co chvíli, tak vám dokonale zkazí dojem z města. Nezbývá než být arogantní. Druhý typ otrapů jsou většinou mladíci ve městech, kteří to na vás zkouší jedinou anglickou větou: Hallo, my friend. Někdy to zkouší i španělsky: Hola, Amigo. A pokud nejste zrovna v pohybu, tak vám začne třást rukou a sdělovat své jméno, či ptát se na vaše. Tím končí znalosti angličtiny. Ideální je ignorace těchto vychcánků, chtějí blbé zápaďáky dotáhnout někam do doláčového baru a nechat se pozvat na drahý drink. My jsme se s tím setkali jen v Havaně, kdy nám pořád chtěli přát šťastný Nový rok. Občas to někdo myslí třeba upřímně, ale poznejte to... Třetí typ otrapů chce za ukázání cesty dolar, s tím jsme se setkali pouze jednou. A poslední, to jsou ty největší svině. Vidí, že je večer, chystá se slejvák, ví že to máte někam do „casy“ ještě 20km a vůbec se neostýchají vám přímo na ulici, v nejzaprděnější vesnici v bažinách, dát nabídku ubytování za 40$, samozřejmě na černo. K tomuhle hajzlovi bych nešla ani po usmlouvání na 10$. Pravděpodobně to budou kovaní komančové, protože ostatní mají strach někoho ubytovat. Na konci našeho putování jsme se dozvěděli, jak je možné, že to zkoušejí s takovými cenami, když jim je přeci nikdo normální nemůže dát. Tento předpoklad se ukázal jako obrovský omyl, mezi cestovateli se bohužel pohybují různí "cestovatelé hotelového typu": Potkali jsme rakouský pár, už podle stylu, jakým se s námi začali bavit, na nás působili dost ujetě. Oblečeni byli jak na procházku pěší zónou. Pak prý jestli si nás mohou vyfotit, že jsme první cyklisti, které potkali. Hned si brali emaily. Pak nám vyprávěli jak spí běžně u někoho doma, že vždy večer na někoho zaklepou a ten je nechá přespat. Když jsem se jich zeptala za kolik, tak prý že za 30$ + 10$ a že prý se jim to zdá dost drahý. Nechat si zaplatit za noc čtyřnásobek průměrného měsíčního platu, nic nezdanit, to je už opravdu vrchol a když se najde nějakej blbec ze "západu", který je to ochoten bez mrknutí oka zaplatit, tak pak ostatní cestovatelé můžou jen údivem otevřít pusu na některou z těchto "velkorysých" nabídek... Adresy ubytování: Baracoa: Tento kontakt odzkoušeli kamarádi, prý velmi příjemní lidé: A.A.Toirac Ruber López 79, Limbano Sanchez y Roberto Reyes tel. 4-3169
Tento kontakt nemáme otestovaný, ale je prý za 15$: Casa de Huesped (výhled na moře) M.G.Laffita a J.M.Raminez Abel Diaz Delgado No. 52 - B Ruber Lopez y Wilber Galano tel 4-2505
Cienfuegos: Tento kontakt odzkoušeli kamarádi, prý velmi příjemní lidé: Dr. Claudio a Iliana centrum města Ave 54 No 4121 roh 41 a 43 tel. (53) (432) 519774
Havana: Všechny tyto kontakty nemáme otestované: Armando Luna Requena no 22 roh Lugareňo y Carlos III Plaza de la revolución Ciudad Havana tel. 00 53 7 8797169
Norma Pineda Pérez Barcelona no 62 1 e Piso roh Aguila y Amistad Centrum Havany tel. 00 53 7 638236
Alina y Vincente Campanario no 63 1 e Piso roh San Lázaro a Laguna tel. 00 53 7 8636257
Lic. Jiménez calle 6 no 316 bajos roh 5ta Ave. a Ave. 3 Miramar tel. 00 53 7 2037719
Matanzas: Tady jsme spali za 25$ a ani si nás legálně nezapsali, určitě lze sehnat podstatně levnější. A je to dost daleko od centra, ale zase blíže Viazulu. Byli to nejbohatší Kubánci, u kterých jsme spali: Hostal Alex J.M. Gonzáles a T. Martinez Levante no. 12506 Calzada Gral Betancourt y Santa Rita, Playa tel. (045)263377
Tyhle jsme kontaktovali přes net, přes tento web, kde lze rezervovat ubytování. Taky chtěli 25$, ale cena v Matanzasu je tak max 20$, trochu mluví anglicky: Hostal Alma A. Hernández calle Milanés 29008, Santa Teresa y Zaragoza, tel 247810 email: honan.mtz@informed.sld.cu
Tento kontakt odzkoušeli kamarádi, prý velmi příjemní lidé: Enriqueta y Ezposito Calle 79 (Contreras) No. 29016 roh 290 a 292 ulice Telefax. 245151
Tento kontakt nemáme otestovaný: Manolo y Yvon Manzano 28805 Ayuntamiento y Santa Teresa tel. 247893
Santiago de Cuba: Tady jsme také spali. Velmi poctiví a příjemní starší lidé, paní umí velmi málo anglicky, ale zase mluví velmi pomalu španělsky: paní Yolanda Franco Sagué Ave. de Cespedes 667, modrý barák na rohu, Reparto Sueňo, Santiago de Cubam 90900 tel 629156
Tento kontakt odzkoušeli kamarádi, prý příjemní lidé: C.V. Rodriguez - specialista na historii umění Lacret (San Pedro) no 256 roh Maceo a Havana tel. 624084
Trinidad: Tento kontakt odzkoušeli kamarádi, prý příjemní lidé: Casa Colonial Calle Gustavo Izquierdo No.105 (Gloria) vstup Simón Bolívar a Piro Quinart tel (01419)3683
Viňales: Tento kontakt odzkoušeli kamarádi, prý příjemní lidé: Yamila y Lala Calle Camilo Cienfuegos no.26A tel. 79-6049
Tady nám nabízeli ubytování za 10$: Villa Miriam y Gustavo calle 9, no. 17 Reparto la Colchonería
|
||||||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||||
