Jak se žije na Kubě

Těžce, ale na druhou stranu ve srovnání s ostatními zeměmi jižní a střední Ameriky lehce.

Po prvním týdnu, který jsme strávili v nejvýchodnějších provinciích (také nejchudších) Kuby, jsme začali uvažovat nad tím, jak je možné, že  lidé na Kubě vypadají spokojeně. Nejdrsnější věc, která na nás zapůsobila, byl pocit, že většina Kubánců je se stávajícím stavem smířena a snad dokonce spokojena. Na druhou stranu, kdo by nebyl. Pokud člověk nemá žádné ambice, tak to plně chápu. Mají kde bydlet, co jíst, zdarma vzdělání (takže šanci, že by se jim vedlo o něco lépe, pokud by byli schopní), lékařskou péči, o které se chudým v USA může jen zdát (údajně 1 lékař na 50 osob...). Sem tam se jim povede někde si načerno přilepšit a navíc víc než 3 milióny Kubánců žije mimo Kubu (populace Kuby je 10 miliónů). Ti posílají domů peníze, oficiálně je povoleno prý 100$ na osobu měsíčně (20$ zabaví stát a zbytek mohou v klidu utratit v doláčových obchodech). A že jim ty peníze moc dlouho nevydrží, o tom svědčí neuvěřitelné fronty před těmito obchody. Navíc, řekněme si upřímně, většina Kubánců se rozhodně nehodlá předřít. Když člověk sleduje jakým stylem a jakou rychlostí opravují silnice, domy nebo jak staví třeba mini továrnu, tak mám pocit, že jakýkoliv kapitalismus zde pro místní obyvatelstvo bude hodně, hodně tvrdý oříšek.

O tom že hodně lidí snad stále věří, že to, co je dnes na Kubě, je to nejlepší, co mohou mít, svědčí oslavné (ručně vytvářené) kameny pokreslené podobiznami Kubánských hrdinů, kteří bojovali všude po světě. Nejoblíbenější zábavou je vytváření pěticípé hvězdy, kde u každého cípu je napsáno jméno jednoho z agentů, kteří byli zadrženi v USA a odsouzeni na 15 let. Pod tím je napsáno Volverán - vraťte se. To si dávají i na branku do zahrady. Také je v každé vesnici někde osazena cedule, která vás upozorní, že právě zde sídlí oddíl lidových milicí, ekvivalent českých uličních výborů aneb co nevím, to neprásknu. Dnes mají sledovat, zda někdo nepřipravuje nějakou invazi z moře nebo zda nepřistávají nějací uprchlíci např. z Jamajky, ale hlavně donášet na své sousedy, kdyby je náhodou napadlo dělat něco, co není legální. To je možná jeden z důvodů, proč se lidé nebudou chtít bavit o tom, jak to dnes na Kubě vypadá a zda s tím souhlasí nebo ne. My jsme získali cenné informace od 6ti osob, které se s námi začaly na toto téma bavit.

Castro už tuší, že je v posledním tažení, tak občas ještě někde přitvrdí. Jednou z věcí, kterou prý udělal bylo, že posbíral náctileté děti, které se potloukaly po ulicích a "vyškolil" z nich "sociální pracovníky" aneb šmíráky, kteří zase budou donášet řežimu. Např. třeba jednoho dne obsadili všechny benzínky a šmírovali, zda se neděje nějaká černota. Nám se jednou  stalo, že při sjezdu ze sedla Farola do vsi Cajobabo se na nás navěsil borec na kole (15? let), pořád se chtěl bavit a my blbci se s ním bavili. Prý kde spíme a tak, tak jsem kecala, že máme adresu, hned chtěl vědět jméno a pak nám pohrozil, že ví, že žádná legální "casa" ve vsi není, pouze "campisimo". Naštěstí ve vesnici před Cajobabo zastavil u svých kamarádů a my mohli najít nocleh. Bylo nám jasné, že do Cajobaba dojet nesmíme. A také nám už bylo jasno, jak se mohl někdo dozvědět o těch dvou holkách ze Švýcarska a poslat na ně policajty.

V socialismu by neměly být žádné třídní rozdíly, opak je pravdou. Jediné domy, které jsou opraveny, jsou domy, jejichž majitelé pronajímají pokoje cizincům nebo v nich mají "paladras" nestátní dolarové restaurace (ty státní poznáte podle olezlosti). Tito lidé se navzájem znají, takže pokud je u jednoho obsazeno není problém předat kšeft jinému. A pravděpodobně se stýkají lidé na odpovídajících úrovních. Jedna paní nám rovnou řekla, že vlastně žije v úplně jiném světě než je reálná Kuba, jak jsme ji při průjezdu zemí poznali. Mezi obyčejné lidi vůbec nepřijde, má okruh přátel, se kterými se stýká - doktoři, právníci, inženýři,...

Zpět na začátek stránky

Jací Kubánci jsou? Jak to souvisí s tím, jak Kuba vypadá?

Kubánci jsou milí  a příjemní pohodáři, čas je evidentně netlačí, nikam nespěchají. Často jsou pohostinní i bez dolarů. Mají rádi posezení, popovídání se známými, rychlý krok zde téměř neuvidíte. Že by byli nějací náruživí pracanti, to také nehrozí. A jsou to stoprocentně lemplové. Až na výjimky totiž člověk nepotká nic rovného, kvalitně provedeného – my, jako stavaři jsme si všímali hlavně staveb a infrastruktury. Nevím jak se potomci evropanů, kteří zde žijí, mohou smířit s tou křivostí, zašlostí a odfláknutými věcmi, které potkávají na každém kroku.

Můj děda před lety učil češtinu Kubánce pracující v automobilce ve Vrchlabí a ti si prý stěžovali, že prý je u nás: "Moc práce, málo zábavy"

Dle statistik tvoří 51% populace mulati, 11% černoši a 37% běloši. I když já si osobně myslím, že těch bělochů bude míň. Černošské geny asi ani po staletích nevymizely, takže je možné vidět lidi, jak si staví svůj nový dům (starý jim smetl hurikán) a vůbec ho netrápí, že to nemá rovně, že mu jedna strana domu ujíždí od svislice nebo, že každé prkno je jinak tlusté.

O kvalitě práce svědčí i následující zážitek: Na jedné vyhlídce seděla černoška a prodávala vyšité ubrusy. Tak jsem se schválně šla podívat, co vytvořila. Neuvěřitelné, takhle jsem vyšívala svůj první obrázek v 6ti letech (stažené nitě apod.) a ona se nestydí to nabízet turistům. Na druhou stranu, když se najde blbec, který si to koupí…a těch není asi mezi zápaďáky málo.

Zřejmě všichni na Kubě se alespoň snaží dbát na osobní čistotu a upravenost. Je až neuvěřitelné, že z těch chýší, křivých baráků obklopených prašnými ulicemi vycházejí jejich obyvatelé čistě oděni, velmi často v bílých halenách (hlavně školní děti). Nechápu jak tuto vnější čistotu udrží. Ale možná vše může být i jinak...

Při průjezdu některými oblastmi je všechno dost ušmudlané, splácané z toho, co kde našli (ale není bordel kolem domů) a je to hlavně tam, kde převažuje černošské obyvatelstvo. Jinde je to také chudé, ale je vidět snaha mít to vyšňořené, okolo domu nasázené okrasné keře. Některé domy zase jsou opravdu rovné a opravené. Jinak většina honosných baráků ve městech není vůbec udržovaná. Obyvatelům je úplně fuk v čem bydlí. Vše je otlučené, vše patří státu, nájem se neplatí. V Havaně mi přijdou všechny domy na spadnutí, však při hurikánech toho pár popadá. Taky jsme od jednoho člověka slyšeli, že černoši jsou dost destruktivní, což by vysvětlovalo, proč to tu vypadá, jak to vypadá.

Většina Kubánců je asi líná i přemýšlet. O nějaké efektivitě práce nebo o vymýšlení zlepšováků nemůže být vůbec řeč. Například místo kosy mají tupé mačety, kterými tak dlouho buší do tuhé trávy, až ji prostě opižlají. Nevadí, že to trvá dlouho, oni mají času dost. Ale musí to být pěkná fuška, neboť v pásu vždy tak 1-3m od silnice byla tráva perfektně opižlána. Na druhou stranu, v socialismu musí být každý zaměstnán, takže lidí na tyto práce je spousta. 

Zpět na začátek stránky