Místní silnice a doprava

Aut je na silnicích velmi málo, na venkově mi řidiči přišli velmi ohleduplní. Klidně si počkají, až se dostanou na přehledný úsek a pak teprve předjíždí. Ve městech je to jiné, tam doporučuji dávat velký pozor, přestože jste třeba na hlavní. Velký problém mi dělalo umístění semaforů. Jsou umístěny zásadně za křižovatkou a já si na to nikdy nezvykla. Někdy není moc jasné, pro který směr jsou nebo jestli fungují či ne.

Samostatnou kapitolou jsou jejich silnice. Jsou vesměs v děsném stavu. Kolikrát jsme museli jet max 10km/h po rovině, abychom byli vůbec schopni se těm hrbolům a dírám vyhýbat. Je vidět, že probíhají opravy, ale člověk přestává chápat, jak to takhle můžou vůbec dělat, když je to po opravě ještě horší, než předtím. V některých místech jsou v zemi vykopány jámy, do kterých snad 1x za rok přivezou tekutý asfalt (ještě teď tam ten asfalt byl tekutý). Ten jim asi při jejich teplotách přes 25°C nikdy neztuhne, pak ho asi smíchají se vším, co jim přijde pod ruku.. Asfalt pak v kýblech nosí po silnici a lijí ho tam, kde si myslí, že je to potřeba. To vytváří úžasné hrboly a asfalt na sluníčku taje. Pokud potřebují zaplácat větší plochu, dovezou tužší asfalt a uplácají to lopatou. Co na tom, že se vytvoří kopeček nebo naopak prohlubeň, přece není potřeba to mít přesně, díra je menší, tak co. Snad jen autopista (dálnice) z Havany na Piňar del Río byla poměrně rovná a přímo excelentní byla silnice mezi Piňarem del Río a Viňales. Ale to si myslím, že je jen z důvodu turistiky. Viňales je asi jediné místo, kam se vydávají turisté z Havany či Varadera. Nikde jinde jsme jich takové množství nepotkali. 

 Na autopistě ze Santiaga do Havany jsme se několikrát setkali s vyfrézovanými plochami, které nebyly nijak označené a tak náklaďák, který nás vezl, vesele skákal, brzdil nebo uhýbal. Jel max 80km/h, takže kolo neurval, ale ve vyšších rychlostech kdo ví...

Průvodce varuje před jízdami v noci. Zas tak hrozné to není, ale člověk musí jet opravdu pomaleji, jinak urve kolo v nějaké díře nebo srazí kozu přecházející silnici. Auta občas svítí, občas ne a cyklisti jsou zásadně neosvětlení. Samostatnou kapitolou je hurikány rozebrané jižní pobřeží. Hlavně mezi Santiagem a Pilonem, Trinidadem a Cienfuegos. Tam byla dost podemletá a vykousaná silnice, místy ještě zpestřená sesuvy kamenů. Vše bez jediného upozornění nebo označení.

 Zpět na začátek stránky

Čím cestovat po Kubě

1) Na kole

Z mého pohledu jde o jednoznačně nejlepší způsob jak poznat tuto zemi, dostat se do kontaktu s místními lidmi a zároveň být na jejich službách NEZÁVISLÝ – to ale znamená táhnout vlastní stan. To se na Kubě ukázalo jako obrovská výhoda (nejen kvůli krvežíznivým komárům), protože Kuba je jedna z nejdražších zemí pro individuální cestovatele. Téměř nikdo vás nenechá přespat na louce u svého domu jen tak. Je to zakázáno, místní se bojí udání a turisté jsou nuceni platit poměrně dost v tvrdých za relativně nízký komfort oficiálního ubytování.

Kuba navíc není příliš kopcovitá. Hory tam sice mají pořádné, ale vede v nich minimum cest, takže se většinou jenom objíždí zvlněnou krajinou.

Pro srovnání: Naše náklady na pobyt za 21 dní činily 7000Kč na osobu, pokud by člověk jel autem (40$ den+benzín), musel by spát v oficiálních „casách particular“ (noc od 15ti do 25ti dolarů za pokoj pro dvě osoby), tak by ho to vyšlo několikanásobně dráž. Podrobně najdete zpracovány náklady zde.

2) Autem čí motocyklem z půjčovny

Nejjednodušší a člověk si může vybrat, kam se podívá. Musíte ale počítat s cenami od 40$ za den dle velikosti auta. Auta z půjčoven jsou většinou nová (zejména Fabie a Oktavie – 80% nových aut na Kubě) a je nutné do nich tankovat ten nejdražší benzin za 1$ litr, nafta byla tuším za 0,55$ litr. Je určitě lepší si půjčit nafťák, pokud ho tedy mají. Benzínek je na venkově jako šafránu, takže zejména ve východní části je nutno naplánovat, kde bude možno tankovat (info o tom jsou např. v průvodci Lonely Planet). Tam také píšou, že vám v některých městech můžou auta očesat a že se vám budou nabízet borci, kteří vám ho za 2$ na noc pohlídají. Těžko říci, co se stane, když jejich pomoc odmítnete.

3) Autobusy Viazul

Komfortní autobusy s klimatizací dodržující jízdní řád, jezdí denně bez ohledu na svátky. Spolehlivé pro přesuny mezi městy, také dost drahé. Např. úsek mezi Havanou a Santiagem přijde na 51$ (za cca 860km), Quantanámo-Trinidad 6$ (za 100km)

Platí se vždy v dolarech. Výhodou je, že za příplatek 1-5$ přepravují kola

V turistické sezóně, což v našem případě bylo období 23.12.–1.1. doporučuji udělat si rezervaci místa, jinak se Vám může stát, (stejně jako nám), že vás autobus prostě nevezme. Toto riziko hrozí hlavně na lince Havana-Viňales, Havana-Varadero a možná také Havana-Trinidad. Stačí zavolat na nádraží, ze kterého chcete jet, a nahlásit jméno, bohužel někde budou umět pouze Španělsky.

4) Autobusy Astro

Autobusů s nápisem Astro jsme viděli celou řadu od starých křápů až po pěkné autobusy, jaké jezdí také pro Viazul. Nikdy jsme je nepoužili, protože neberou kola. Ale zase jezdí do všech měst na Kubě.

Kubánci platí jízdné v pesos, turisté zásadně v dolarech, prý je v buse vyhrazeno jen pár míst pro turisty.

Rozdíl cen Viazul-Astro: Havana-Viňales 12$-8$, Havana-Santiago 51$-42$, takže na větší vzdálenosti se vzhledem k době jízdy, nepřeplněnosti busu vyplatí jet Viazulem. A navíc některé Astro linky jezdí je v určité dny.

5) Vlaky

Při shánění informací o Kubě jsem několikrát narazila na informaci, že prý vlaky jezdí buď s velkým zpožděním nebo občas také vůbec. Zase jsou levnější. Jezdí prý noční speciál Havana (18.05)-Santiago (8.35) za 30$. Kola údajně neberou, ale potkali jsme dva Němce s dvojkolem, kteří prý vlakem jeli.

Každopádně funkčních tratí tam moc není. Koleje jsme sice přejížděli mnohokrát, ale vlak po nich dobrých 50 let nejel.

6) Stopem

Místní mají údajně zakázáno dělat jakýkoliv obchod s turisty. Prý je nesmějí ani brát do aut. Na to jsme narazili na východě za městem Mayarí, kde jsme zkoušeli stopovat. Náklaďák bral místní a paní sedící vedle řidiče mi vysvětlovala, že nás nemůžou vzít, že kdyby je viděli policajti, tak mají problém. No nevím, ke konci jsme 2x jeli oficiálně státním náklaďákem. Jednou nám ho stopnul „amarillo“–„žluťásek“ – zaměstnanec v pískové uniformě, někdy také v modré, ve státních službách, který stojí na hlavních tazích za městem nebo na křižovatkách a ze své funkce zastavuje auta s modrou poznávací značkou (státní) a cpe jim tam lidi čekající na silnici. Ale jak jsme tak koukali, tak u některých řidičů moc velkou autoritu neměli.

Když přijdete na toto stopovací místo, domluvte se rovnou s tímto „amarillo“, jestli zrovna odsud jezdí auta na Váš směr. Pak si zjistěte, kdo je poslední – „el último“, s tím vám většinou pomohou někteří čekající a pak už trpělivě čekejte. S koly vás vezme pouze náklaďák, kterých zase až tak moc nejezdí. My čekali v prvním případě asi 2,5 h (platili jsme stejně jako Kubánci 3 pesa osoba za 200km) a v druhém 3h (tam už to bylo mimo oficiální místo – 2,5$ osoba s kolem za 160km, tahle cena byla neoficiální, protože jsme už neměli pesa, tak jsme mu za 2 osoby dali bůra – cesta Viazulem by nás stála 12$ osoba).

Ti "bohatší" Kubánci stopují mimo místa obsluhovaná žluťáskem přímo s bankovkami v ruce. Z Piňaru do Havany mávali asi dvackou.

Také jsme jednou jeli stopem v horách, kdy nám s náklaďákem sami zastavili, a i když jsme jim něco nabídli, nic nechtěli, prostě v horách je to vždy a všude příjemnější.

7) Taxi

Taxíky, které smějí brát cizince jsou příšerně drahé (např. za 160km Havana-Piňar del Río chtějí 40$). Existuje ale velké množství černých taxikářů. Ti jsou ochotni Vás naložit i s kolem za cenu, za jakou byste jeli Viazulem. Při smlouvání to můžete ještě srazit dolů. Když se budete pohybovat kolem autobusáků Viazul, tak vás s touto nabídkou určitě někdo osloví. Vyplatí se mít nastudovány ceny Viazulu, pokud jste bez kola, můžete zkoušet svezení i za ceny Astro busu, třeba se chytí, obzvlášť mimo sezónu. Nás dokonce oslovili při čekání na náklaďák, tak jsme je uzemnili, že ať zkusí přijít za 4h, že se možná dohodneme. A za 15 minut jsme odjeli za 3Kč náklaďákem.

Zpět na začátek stránky